Bible potvrzuje Boha jako suverénního Stvořitele, který uskutečnil stvoření na základě svého slova. (Genesis 1; Jan 1). Bůh je v celé bibli popisován jako Stvořitel, který zasahuje do běhu věcí. K tomuto několik málo příkladů: ve zprávě o stvoření (Genesis 1) je Boží stvořitelské jednání popsáno tak, že věci jsou uskutečňovány skrze jeho příkazy: „A Bůh řekl… “, načež následují příkazy, skrze které byla formována a naplněna Země. Stvoření skrze slovo se prolíná biblí až k poslední knize: „Hoden jsi, náš Pane a Bože, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest.“ (Zjevení 4,11). Zde je zdůrazněno, že všechny věci existují skrze Boží vůli.
Žalmy oslavují Boha jako Stvořitele; Žalm 148,5 je obzvláště výrazný: „Chvalte Hospodinovo jméno! Vždyť on přikázal, a bylo to stvořeno.“ Trpícímu Jobovi se Bůh představuje také jako Stvořitel: „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi?“ (Jób 38,4). V prorocké knize Jeremiáš jsou mrtví, bezmocní a naivní bůžci konfrontování s Bohem jako Stvořitelem a s Boží silou, moudrostí a úsudkem. (Jeremiáš 10,1-12).
Také v evangeliích je Ježíš Kristus představován se stvořitelskou mocí. Neboť je psáno, že léčivě obnovoval zničené, popř. nemocné orgnány (např.: kůži, končetiny, oči, uši). Na jeho prosbu uzdravuje Ježíš jednoho malomocného okamžitě skrze rozkazující slovo: „Chci, buď čist!“ (Marek 1,40-42). Ježíš dokonce křísí mrtvé; to musí být chápáno jako přímý stvořitelský čin (srov. Genesis 2,7). Mrtvému Lazarovi přikázal: „Lazare, pojď ven!“ (Jan 11,43), a mrtvý, na kterém již byl patrný rozklad, (Jan 11,39), vystupuje živý z hrobu. Ze smrti k životu, to je stvoření. Tak to je také při vskříšení. Bez nového stvoření by nemohlo být ani zmrtvýchvstání těla (1. Korintským 15). V dopise ke Koloským je Ježíš Kristus představen jako střed původního stvoření: „Neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný“ (Koloským 1,16). Jako prostředník stvoření má Ježíš moc nad neživým stvořením; tak může přikazovat bouři a vlnám: „‘Mlč, uklidni se’ a vítr se utišil, a nastalo veliké ticho“ (Marek 4,39).
Ve Starém Zákoně je přesně shrnuto okamžité stvořitelské jednání Boží tak, jak to je nastíněno v první kapitole bible, například v Žalmu 33,9: „Co on řekl, to se stalo; jak přikázal, tak vše stojí“. A v Novém Zákoně v dopise k Židům: „Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného“ (Židům 11,3). |
|