Ježíš Kristus sám nepřímo potvrzuje stvoření člověka, tak jak to je popsáno v obou prvních kapitolách v bibli (1.Moj. 1 a 2).
V jedné z jeho pří s náboženskými vůdci jeho doby se jedná o otázku manželství a rozvodu. Zajímavých způsobem zdůvodňuje Ježíš svoji odpověď s tím, že poukazuje na původ, jakým způsobem Bůh na začátku člověka vytvořil (Mat. 19, 3-8).
Pro Ježíše byly tyto věci tak reálné, jak jsou líčeny v biblické zprávě o stvoření a vyprávění o ráji. Říká: „Nečetli jste (1.Moj. 1,27), že Stvořitel od počátku muže a ženu učinil je? A řekl (1.Moj. 2,24): Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce a budou ti dva jedno tělo?“ Dále upozorňuje na to, že na začátku nebyl ustanoven žádný rozvod: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Možíš dovolil propustit manželku, od počátku to však nebylo“ (Mat. 19,8). Z toho vyplývá, že lidé na počátku nebyli „tvrdého srdce“. Tímto stojí za Ježíšovou odpovědí nevyslovená myšlenka o průlomu v lidských dějinách, kdy došlo k tomu, že lidé získali „tvrdé srdce“ – což je narážka na skutečný pád do hříchu.
Také události jako bratrovražda (příběh Kaina a Abela) a potopa jsou v Novém zákoně zmiňovány (Mat. 23,35; Žid. 11,4; 12,24; Mat. 24,37-39) a sice takovým způsobem, že se předpokládají skutečné události.
Souvislosti mezi biblickou prehistorií a centrálními tématy Nového zákona jsou podrobně rozebírány v článku Die biblische Urgeschichte im Neuen Testament. |
|