Je Boží stvořitelská činnost vymezena jen na oblast vyplňování mezer nepoznaných jevů?
Přístup nauky o stvoření a také „inteligentní design“ (
Einführung in „Intelligent-Design“) je velmi často kritizován s ohledem na teologický argument, že Bůh byl degradován pouze k úloze vyplňovače mezer nepoznaných jevů. Dříve nebo později by pomocí dalšího výzkumu byly postupně zodpovídány nevyřešené otázky. To by nutně vedlo ke zmenšování prostoru Božího působení, a to za předpokladu, kdyby oblast Božího působení byla vymezena jen na prostor nevyřešených otázek.
Využijeme tedy Boha-stvořitele jenom tehdy, když nedokážeme vysvětlit nějaký přírodní jev? Pokud by tomu tak bylo, mohli bychom právem počítat s tím, že oblast Božího působení se bude neustále zmenšovat, neboť naše poznání neustále narůstá. Základ pro paradigma stvoření a pro „inteligentní design“ je tedy nutno hledat jinde než jen v oblasti nepoznaného.
Vyjdeme-li z poselství bible, je otázka stvoření (světa) dána zjevením, které je nám zprostředkováno poselstvím Písma svatého (viz. Biblické základy nauky o stvoření). Tento postoj nás přivede k otázce, zda s tímto zjevením korespondují poznatky přírodních věd. To, že Bůh je stvořitelem a co to znamená, je tedy dáno skrze zjevení a nemá nic společného s mezerami našeho poznání. Obsah tohoto zjevení je relativně obecný a musí být upřesněn, tak aby na tomto základě mohl být založen další výzkum. Jak se tento přístup realizuje v praxi je popsáno v článcích Schöpfung und Wissenschaft a Biblische Schöpfungslehre und Grundtypenbiologie.
Pokud vyjdeme ze stvoření v biblickém slova smyslu nebo alespoň tuto možnost připustíme, vyvstane nám otázka, zda mohou být na základě jasně definovaných znaků zjištěny (v přírodě) stopy Božího působení. Tímto tématem se zabývá „inteligentní design“. Cílem je rozpoznat na základě určitých jevů „design signály" (viz. Einführung in „Intelligent-Design“). Tento záměr se buď ve výzkumu osvědčí nebo povede ke zklamání. V minulosti se ukázalo, že růst poznání evolučních mechanismů a komplexity biologických jevů vedl spíše k posílení argumentů designu než k jeho oslabení (k tomu viz. Irreduzible Komplexität).
V žádném případě to pro budoucnost neznamená, že růst poznání nemůže myšlenku na inteligentní příčinu úplně odstranit. Může se stát i úplný opak. Ale to ukáže až další výzkum. Z biblického pohledu je hledání signálů ohledně designu a s tím spojených argumentů inteligentního designu naprosto legitimní. Ap. Pavel totiž píše v 1. kap k Římanům: „Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu“ (Ř 1,19-20; dle EK). Tím je myšleno, že pozorné pozorování stvoření za použití rozumu přivádí člověka k Tvůrci, dokonce tímto způsobem můžeme poznat i něco z jeho podstaty. To nemá nic společného s argumenty odsouvající Boží činnost pouze do oblasti vyplňování mezer.
Překlad: Pavel Böhm, 09.02.2008
Autor:
Prohlubující informace k tomuto tématu
Úvod do „inteligentního designu“ (Přehled)
Kontroverze ohledně „inteligentního designu“ (Přehled)
Další otázky k tomuto tématu
Je možné, vyjdeme-li z existence stvoření, provádět vědecký výzkum s „otevřeným koncem"?
Je možné vyslovit v rámci nauky o stvoření konkrétní vyvratitelné hypotézy?
Podporuje postoj zastánců nauky o stvoření a „inteligentního designu“ vědecký výzkum?
Dovoluje věda ohled na jakéhosi stvořitele?
Je neznalost mechanismu argumentem proti „inteligentnímu designu“?
Je „inteligentní design“ vědecky testovatelný a vyvratitelný?
V čem se od sebe liší kreacionismus a „inteligentní design“ ?
© 2008, http://www.genesisnet.info/dateien_cs/f73.php