Je vůbec původní stvoření bez existence smrti myslitelné, vždyť by muselo dojít k přelidnění?
V článku 
Biblische Aussagen zur Existenzweise der Lebewesen je na základě několika biblických veršů odvozeno, že v původním stvoření před pádem do hříchu neexistovala smrt zvířat ani lidí. Smrt tedy vstoupila do stvoření až pádem člověka ( viz také Die Bindung der Erdgeschichte an den Sündenfall des Menschen). Často je proti tomu namítáno, že to není možné, protože ekologie bez smrti by nutně vedla k přelidnění. To by následně dříve nebo později mělo neodkladně za následek smrt zvířat (později i člověka). Pokud tedy existuje život, měla by existovat i smrt, a sice nezávisle na příchodu člověka na scénu či pádu do hříchu.
Tyto dedukce jsou sice pochopitelné, ale jsou založeny na minimálně dvou neznámých faktorech:
1. Není známo, jakým způsobem se rostliny v původním stvoření (před pádem do hříchu) rozmnožovaly. V článku Modell für einen Umbruch in der Schöpfung je vysvětleno, že musíme počítat s tím, že v důsledku pádu do hříchu došlo k dalekosáhlým změnám ve stvoření. Pravděpodobně se to týkalo také rozmnožovací strategie rostlin. Masová produkce potomků je potřebná jen ve světě, kde vládne smrt, ve kterém většina potomků umírá bez toho, aby sama potomky zanechala. To znamená: vysoké četnosti rozmnožování rostlin jsou sami o sobě průvodním znakem odumírání ve stvoření. Pokud v rajském původním světe existovala podstatně nižší četnost rozmnožování rostlin, nedošlo by k přeplnění země tak rychle. Tím se dostaneme k druhému neznámému faktoru:
2. Bůh dal lidem úkol, aby byli plodnými, množili se a naplnili zemi. Nevíme ale, jakou cestou by Bůh své stvoření vedl, kdyby byl tento cíl splněn. Bůh by měl možnosti, jak zabránit kolapsu, který by přeplněním země vznikl. Ostatně: K tomuto tématu nemůžeme říci nic konkrétnějšího. Otázky typu „co by bylo, kdyby... .“ jsou nezodpověditelné, protože obsahují příliš mnoho neznámých. Nesmíme na tomto místě udělat chybu, abychom současné mechanismy aplikovali na původní stvoření a přitom pouze odstranili faktor smrt. Stvoření bylo před pádem do hříchu v mnohém ohledu jiné než je tomu dnes, nejen v tom, že tehdy neexistovala smrt. Takové stvoření si umíme názorně právě tak málo představit jako i v bibli popisované zaslíbené nové stvoření, ve kterém nebude právě tak smrt ani utrpení existovat. Tím jsme se dostali k tzv. „protologické výhradě“, tzn. před výhradou, že nemůžeme nahlédnout na počáteční situaci stvoření, ani ne myšlenkově (teoreticky). Právě tak existuje „eschatologická výhrada“, která se týká budoucnosti (eschatonu).
Překlad: Pavel Böhm, 15.04.2007
Autor:
Další otázky k tomuto tématu
Jsou vysoká stáří lidí, která uvádí bible, biologicky myslitelná?
Mají lidské fosilie jako Homo erectus své místo v biblických dějinách?
Je existence primitivních nástrojů důkazem toho, že „pračlověk“ byl primitivní?
Proč jsou nalézány fosilie lidí jen v těch nejvyšších vrstvách?
Jak mohlo z Noeho rodiny vzniknout tolik lidských ras?
© 2007, http://www.genesisnet.info/dateien_cs/f65.php