Je neznalost mechanismu argumentem proti „inteligentnímu designu“?
Často je slyšet kritika, že zastánci „inteligentního designu“ se nesnaží nalezt mechanismy existujících procesů, že nejsou předkládány žádné hypotézy o tom, jak „inteligentní design“ působí, resp. jaké procesy probíhají. V tomto duchu píše T.Waschke (2002): „Neexistuje ani soupis obecných zákonitostí ani vysvětlení, jakými mechanismy by měl design působit“. Dále je kritizováno, že si zastánci ID vůbec nekladou za cíl, vypracovávat hypotézy působících mechanismů nebo alespoň základních příčin.
Na to můžeme odvětit, že každý výzkum původu světa i života může minulé procesy pouze simulovat. Tyto v minulosti proběhlé procesy nemohou být přímo zkoumány. Také evoluční biologie nemůže principiálně prokázat, pomocí jakých mechanismů např. vznikl první život na dávné hypotetické Zemi. Pomocí simulačních experimentů by přinejmenším mohlo být ukázáno, za jakých okrajových podmínek mohl život vzniknout. A nyní to bude napínavé: k jakým závěrům dojdeme, jestliže se opakovaně ukáže, že život nebo přinejmenším důležité makromolekuly nebo složité struktury současných živých buněk vznikly na základě realizace záměru, byly pečlivě zkonstruovány v přesném časovém sledu? Možná bychom našli vysvětlení, jak může vzniknout život, poznali bychom proces, který může vést ke vzniku života nebo alespoň k částečným strukturám živočichů. Tímto bychom ukázali, jak by pomocí designu mohly vzniknout živé struktury.
Samozřejmě tím bychom ještě neprokázali, jak skutečně v minulosti na naší Zemi vznikl život. Ale ukázali bychom, jak by to bylo vůbec možné. Více se zásadně prokázat nedá, protože se jedná o událost v minulosti – z tohoto pohledu se všichni vědci zkoumající původ světa nacházejí „na stejné lodi“.
Okolnosti ve prospěch ID nejsou závislé od určité znalosti „mechanismů designu“. Toto je ve shodě s často vznášeným požadavkem zastánců evoluce, aby nebyly spojovány otázky možných mechanismů s otázkou vývojové teorie. Neboť, tak je argumentováno, i kdybychom vůbec nic nevěděli o speciálních evolučních mechanismech, zůstala by existence obecného vývoje živočichů nedotčena. To bychom sice mohli zpochybnit (viz. 
Evolutionsparadigma und Naturwissenschaft, odstavec „hodnověrnost evoluční teorie je závislá od výsledků výzkumu původů věcí“), přesto pokud bychom přijali platnost této výpovědi, byla by tato ve stejné míře platná i pro (Ratzsch 2002, 10): „Indeed, the commonplace distinction between the fact of evolution and the mechanism of evolution may apply equally well to design – recognition of a fact of design need not be anchored to an understanding of the mechanisms by which design is introduced into natural phenomena.“
Základní informace k tématu ID naleznete v článku Einführung in „Intelligent-Design“, kritika ID je popsána v článku Kontroverse um „Intelligent-Design“.
Literatura
Ratzsch D (2002) Design Theory and its critics. Monologues passing the night. Ars Disputandi 9, www.ArsDisputandi.org/publish/articles/000079/article.pdf
Waschke T (2003) Intelligent Design. Alter Wein in neuen Schläuchen. Skeptiker 4/2003, 128-136. www.gwup.org/skeptiker/archiv/2003/4/intellegentdesigngwup
Překlad: Pavel Böhm, 18.03.2007
Autor:
Prohlubující informace k tomuto tématu
Úvod do „inteligentního designu“ (Přehled)
Kontroverze ohledně „inteligentního designu“ (Přehled)
Další otázky k tomuto tématu
Je Boží stvořitelská činnost vymezena jen na oblast vyplňování mezer nepoznaných jevů?
Je „inteligentní design“ vědecky testovatelný a vyvratitelný?
Podporuje postoj zastánců nauky o stvoření a „inteligentního designu“ vědecký výzkum?
V čem se od sebe liší kreacionismus a „inteligentní design“ ?
Dovoluje věda ohled na jakéhosi stvořitele?
© 2007, http://www.genesisnet.info/dateien_cs/f72.php