V čem se od sebe liší kreacionismus a „inteligentní design“ ?
Ve „vědeckém kreacionismu“ americko-australského ražení je pěstována tzv. „Creation Science“, která si klade za cíl zdůvodnit stvořitelské pojetí světa vědeckou argumentací na základě přírodovědeckých dat, a to i bez vztahu k výpovědím bible (mladá Země, žádná makroevoluce, vytvoření všech geologických vrstev během celosvětové katastrofy). Často se s tím pojí také požadavek nabídnout lepší vědeckou odpověď, než konkurující evoluční pohled. Nezřídka je vlastní pohled považován za jedině možnou vědeckou teorii. Tento přístup je znám také pod názvem „Scientific Creationism“, který je odlišován od tzv. „Biblical Creationism“. Posledně jmenovaný formuluje svůj vztah k bibli jednoznačným způsobem, když biblickou prehistorii považuje za historicky spolehlivou.
Odhlédneme-li však od různých přístupů k Bibli, pak je kreacionismus většinou spojován s následujícím pohledem na průběh stvoření: Vesmír je mladý (nejvýše 10.000 let); živé organismy byly stvořeny jako hotové základní typy stvoření (něm. Grundtyp"; terminologické odlišení "stvořeného druhu" od pojmu "biologický druh"); existence celosvětové potopy, která je zodpovědná za vznik většiny geologických vrstev s fosíliemi. Z toho vyplývá, že všeobecná evoluce živých soustav je odmítána (životní formy povstaly z předchůdců s velmi jednoduchou stavbou; tzv. makroevoluce).
V německy hovořících zemích zastává studijní společnost Wort und Wissen tzv. „biblickou nauku o stvoření“. S výše uvedeným kreacionismem má mnoho společného. Například biblická prehistorie je rovněž považována za historicky spolehlivou, tedy vychází se z toho, že na počátku stály hotové organismy jako polyvalentní základní typy stvoření. Vesmír je mladý a s ním také Země (včetně geologických vrstev s fosíliemi). Celosvětová potopa je pokládána za skutečnost. Ovšem zůstává otevřeno, jaký dopad potopa na geologii měla, a je počítáno (na rozdíl od amerického kreacionismu) s možností rozsáhlých geologických změn také před a zčásti také po potopě. V tomto smyslu je zastávána tzv. „biblicko-prehistorická geologie“. (Více v knize Stephan & Fritzsche (2003) a taktéž Stephan (2005).)
Evoluční představa je z teologických důvodů odmítána, protože není slučitelná s biblickými dějinami spásy. Evoluční nauka je však přesto na základě empirických nálezů z části přijatelná, obzvláště co se týče mikroevoluce. Indicie pro celkovou evoluci všeho živého (tzv. makroevoluce) jsou považovány za nezdůvodněné. V různých odborných zprávách bývají data a skutečný stav věci, která jsou v rozporu s evolučními interpretacemi, publikovány a vystaveny k diskusi. Jejich stručné představení nabízí učebnice Junker & Scherer (2001). Detailnější kritiku lze nalézt v publikacích odborné řady „Studium Integrale“ (http://www.wort-und-wissen.de/si) a rovněž v mnoha příspěvcích v „Studium Integrale Journal“ (http://www.wort-und-wissen.de/sij). Přírodovědecká argumentace nemůže být hájena absolutistickými nároky, nýbrž – jak tomu obecně v rámci vědy při hypotézách bývá – měla by být formulována pouze hypoteticky (také zde můžeme spatřovat častý rozdíl vůči americkému kreacionismu). Stejně tak teologická pozice ve vztahu k porozumění biblických výpovědí o stvoření nemůže být „zabsolutizována“ (rovněž narozdíl od amerického kreacionismu).
Základ „inteligentního designu“ naproti tomu v sobě nezahrnuje žádný vztah k biblickému zjevení, ačkoli mnoho (ale zdaleka ne všichni) ID-zastánci jsou křesťany. ID-hnutí chce vědeckou analýzou dokázat, že z komplexních struktur vesmíru a života může být usuzováno na působení inteligentního tvůrce („designéra“). O identitě nebo atributech designéra nechce činit žádné výpovědi. Tedy ID-formulace je slučitelná s různými představami Boha a tím nábožensky téměř neutrální. ID-formulace spadá v západních zemích do konceptu filosoficko-teologické tradice myšlení tzv. „všeobecného zjevení“ resp. „přírodní teologie“ (srovnej Kaiser 2005, S. 27f.). Mnoho zastánců „ID“ výslovně akceptuje všeobecnou evoluci živých soustav a s tím spojené vysoké stáří vesmíru (čímž se jasně odlišují od kreacionismu a výše popsané biblické nauky o stvoření). Představa neřízené, výlučně naturalistické resp. materialisticky interpretované evoluce, je však jednoznačně odmítána. Na základě existence značných rozdílů mezi „ID“ a kreacionismem je nadále neudržitelné často předkládané tvrzení, že „ID“ je jen jakousi zástěrkou pro kreacionismus. Oba myšlenkové směry, jak „ID“ tak i kreacionismus, musí být od sebe jednoznačně odlišovány.
Literatura
Junker R & Scherer S (2001) Evolution – ein kritisches Lehrbuch. Gießen, 5. Auflage. (http://www.wort-und-wissen.de/lehrbuch/main.html)
Kaiser B (2005) Studien zur Fundamentaltheologie, Bd. 1, Nürnberg.
Stephan (2005) Entgegnung auf einige Aspekte der Kritik an der biblisch-urgeschichtlichen Geologie. 66 S. http://www.wort-und-wissen.de/aufsaetze/a01/a01.pdf.
Stephan M & Fritzsche T (2003) Sintflut und Geologie. Schritte zu einer biblisch-urgeschichtlichen Geologie. Holzgerlingen, 2. Auflage 2003. (http://www.wort-und-wissen.de/buecher/geo/sintflut.html)
Překlad: Jiří Kupka, 06.03.2007
Autor:
Prohlubující informace k tomuto tématu
Úvod do „inteligentního designu“ (Přehled)
Další otázky k tomuto tématu
Je neznalost mechanismu argumentem proti „inteligentnímu designu“?
Je Boží stvořitelská činnost vymezena jen na oblast vyplňování mezer nepoznaných jevů?
Je „inteligentní design“ vědecky testovatelný a vyvratitelný?
Podporuje postoj zastánců nauky o stvoření a „inteligentního designu“ vědecký výzkum?
© 2007, http://www.genesisnet.info/dateien_cs/f80.php