U Boha je jeden den jako tisíc let – není to argument pro dávné stvoření? Tato výpověď, že u Boha je jeden den jako tisíc let a obráceně (Ž 90,4) není napsána v přímé souvislosti se stvořením nebe a země, nýbrž vyjadřuje Boží suverenitu nad časem a ukazuje Boha jako toho, který stojí nad pomíjivou existencí člověka. V tomto smyslu je to vyjádřeno v Žalmu 90. A podobným způsobem je tento slovní obrat citován v druhém Petrově dopisu (2P 3,8). Z lidského pohledu se nám zdá příchod Ježíše dlouhý, příliš dlouho již na něj čekáme. Z Božího pohledu je oproti tomu toto časové období krátké. V obou případech tedy nejde o to abychom relativizovali délku stvořitelských dní. Proto nemůžeme tento slovní obrat „tisíc dní jako jeden den“ použít jako argument, kterým bychom podložili výpověď o délce původního stvoření. Nezapomeňme, že tímto slovním spojením nejsou dotčeny další argumenty, které hovoří o normálních dnech v 1 Mojžíšově 1 kapitole.
Autor: Prohlubující informace k tomuto tématu Krátké časové údobí pra-historie: jen několik tisíc let (Přehled) Další otázky k tomuto tématu Můžeme dny stvoření interpretovat jako dlouhá časová období? Je možné, že před začátkem (biblického) šestidenního stvoření existovalo dlouhé časové období? |