Je „inteligentní design“ vědecky testovatelný a vyvratitelný?
Standardní námitka proti tomuto konceptu je, že inteligentní design (ID) není testovatelný, a proto jej nelze vyvrátit (=widerlegbar). Tato námitka je oprávněná, pokud je ID formulován neprecizně. Obecné tvrzení jako např. „tohle musel někdo udělat“ skutečně nelze vyvrátit.
Ve skutečnosti se při ID výzkumu vůbec nejedná o otázku, jak Tvůrce při stvoření jednal (lze nanejvýš simulovat, jak se to asi stalo). V podstatě se jedná o to, zda zjistíme indicie, na jejichž základě můžeme soudit na existenci nějakého původce (tzv. design-signály).
Zde působí výsledek analogie: živočichové mají plánovanou komplexitu, jsou účelně vytvořeni. Jejich konstrukce a orgány se skládají z mnoha spolupůsobících součástí, kde je patrná neredukovatelná komplexita. To znamená, že jednotlivé stavební kameny, nebo biochemické procesy, které jsou tvořeny z mnoha spolupůsobících článků by svou funkci zcela ztratily, kdyby jen jedna jediná část tohoto řetězce ztratila svoji funkci (pro přesnější charakteristiku viz článek 
Irreduzible Komplexität. Ze zkušeností jiných vědeckých oblastí (technika, archeologie) víme, že takové účelné struktury vznikají jen tehdy, když je nějaký konstruktér cíleně vytvoří. Neredukovatelná komplexita tedy může být hodnocena jako design-signál (existují i jiné design-signály, které zde však nebudeme hodnotit). Na tomto základě můžeme existenci design-signálu otestovat např. tím, že prokážeme neredukovatelnou komplexitu určité struktury. To je v principu jednoduše možné: je nutné pomocí testů zjistit, zda je možné postrádat v daném případě část celku, aniž by došlo k narušení dosavadní funkce celku (to může být v praxi z důvodu komplexity živočichů obtížně proveditelné). Pokud však můžeme prokázat, že nějaký organismus mohl vzniknout pomocí známých mechanismu krok za krokem, přičemž si v každém čase zachoval selektivní výhodu, prokázali bychom, že uvedený organismus je redukovatelnou komplexitou. Tím by hypotéza design-signálu tzn. existence konstruktéra, pro ten který případ byla popřena. Naopak se může stát, že další výzkum a větší poznání struktury nějakého biologického organismu potvrdí ještě jeho větší neredukovatelnost.
Tvrzení, že ID se nedá testovat a bývá vyvráceno právě takovými kritiky, kteří se snaží vzít ID argumentům pádnost a nebo je snaží popřít. O takových pokusech diskutujeme ve článku Irreduzible Komplexität.
Pokud bychom vůbec nebyli schopni prokázat existenci design-signálů resp. neredukovatelně komplexních struktur, ještě by to neznamenalo, že inteligentní původce neexistuje, jen by v tom kterém případě nebyly prokazatelné žádné projevy jeho činnosti. V pojetí ID nejde o potvrzení či vyvrácení existence tvůrce, ale pouze o prokázání existence design-signálů, tedy stop jeho činnosti. To můžeme přirovnat k výzkumnému programu SETI („Search for Extraterrestrial Intelligence“), kde se taky jedná jen o to, odhalit ve vesmíru stopy inteligentních tvůrců, aniž se pokoušíme jakkoliv vyjádřit k jejich identitě.
Zcela jinou testovací možností je, když struktury, které na základě dnešních vědeckých a technických možností vykazují design-signály, napodobíme v laboratoři. Tímto způsobem lze testovat, zda to v současných podmínkách je bez plánování možné. Kdyby se např. podařilo sestrojit uměle neredukovatelnou komplexní biochemickou kaskádu látkové výměny a kdyby toto bylo možné za přispění „know-how“, věděli bychom, že cestou inteligentního designu je takový proces možný. Zda však takovým způsobem metabolická kaskáda v minulosti vznikla, zůstává otevřené, zde byla jen simulována jedna z možností. To je podstatou věci. Procesy minulosti můžeme v postatě dnes jen simulovat. (Taková simulace nám ale může pomoci pochopit, jak mohl Tvůrce působit při kreaci určitých struktur.)
Můžeme otázku obrátit a zeptat se, zda je tvrzení, že neredukovatelně komplexní struktury vznikly evolučním procesem, možné vyvrátit. V praxi je totiž možné při jakémkoliv nezdaru pokusu, vysvětlit neredukovatelně komplexní strukturu známými evolučními mechanismy, odkázat na nám dosud neznámé mechanismy – procesy. Z tohoto úhlu pohledu je tvrzení, že neredukovatelné komplexní struktury svědčí pro ID, je v podstatě lehčeji napadnutelné než tvrzení, že přirozené evoluční mechanismy vytvořily nějaký určitý organismus (strukturu).
Obtížnost vyvrácení takového tvrzení spočívá v tom, že máme co dělat s procesy proběhlými v minulosti. V článku Methodik der historischen Forschung se říká, že není možné striktní popření teorií, které popisují procesy proběhlé v minulosti, nýbrž připadá v úvahu pouze zhodnocení plausibility resp. pravděpodobnostní porovnání hypotéz.
Překlad: Pavel Böhm, 15.04.2007
Autor:
Prohlubující informace k tomuto tématu
Úvod do „inteligentního designu“ (Přehled)
Kontroverze ohledně „inteligentního designu“ (Přehled)
Další otázky k tomuto tématu
Je neznalost mechanismu argumentem proti „inteligentnímu designu“?
Je Boží stvořitelská činnost vymezena jen na oblast vyplňování mezer nepoznaných jevů?
Podporuje postoj zastánců nauky o stvoření a „inteligentního designu“ vědecký výzkum?
V čem se od sebe liší kreacionismus a „inteligentní design“ ?
Dovoluje věda ohled na jakéhosi stvořitele?
© 2007, http://www.genesisnet.info/dateien_cs/f77.php